Uplynulo třiatřicet let od přepadení v Teutoburském lese. Po trestních taženích Germanika rozhodl Tiberius, že Germánie za ztráty nestojí. Hranicí zůstal Rýn. Impérium se mezitím proměňovalo. Augustus zemřel roku 14. Tiberius vládl s rostoucím odstupem z Capri. Caligula byl roku 41 zabit pretoriány. Na trůn nastoupil Claudius — chromý, se záseky v řeči, celý dosavadní život strávil v ústraní nad historickými texty. Senát ho pokládal za bezpečnou figurku. Pletl se. Claudius zpevnil státní správu, dokončil začlenění nových provincií a vládl s přesností, kterou od koktavého historika nikdo nečekal. Jedno mu chybělo: vojenský triumf. Bez vítězství v poli si v Římě vládu neupevnil dost. Británie čekala. Caesar ji dvakrát navštívil a odešel. Uplynulo téměř sto let. Záminku k invazi nabídne uprchlý kmenový náčelník Verica z kmene Atrebatů, který přijede do Říma prosit o pomoc. Na ostrově vládnou desítky kmenů. Catuvellauni pod náčelníky Caratakeem a Togodumnem ovládají jih a střed. Iceni sedí na východě s vlastními zájmy. Brigantes na severu mají vlastní královnu. Mezi kmeny vládne nevraživost, ale římská hrozba je na chvíli spojí. Velení invaze dostane Aulus Plautius, veterán stažený z dunajské hranice. Pod ním čtyři legie: II. Augusta, IX. Hispana, XIV. Gemina a XX. Valeria Victrix. Celkem přibližně čtyřicet tisíc mužů těžké pěchoty a auxiliárních sborů. Každou legii vede legát senátorského stavu. Pod ním šest tribunů. Mladí muži z dobrých rodin, kteří sem přichází odsloužit si vojenský stupeň kariéry před vstupem do senátu. Velí na papíře. V poli velí šedesát centurionů. Výzbroj prochází postupnou proměnou. Scutum přechází od oválného tvaru k obdélníkovému. Gladius hispaniensis ustupuje kratšímu typu mainz, přizpůsobenému těsné štítové hradbě. Kroužková a šupinová zbroj tvoří základ. Lorica segmentata se nosí v menšině, je výborná ochrana, ale ve vlhkém klimatu rezne rychle a oprava v poli stojí legionáře celé noci. Pěchotu doplňují auxiliárie. Batavci od dolního Rýna jsou specialisté na situace kde legionáři nic nezmůžou. Dokáží v plné zbroji přeplavat řeku i s koněm a vynořit se na druhé straně schopní útočit. Britský bojovník jde do pole lehce vybaven. Kopí, meč, štít. Na koni nebo na válečném voze. Rychlé, pohyblivé, schopné roztrhnout linii a zmizet. Drží se pohromadě dokud je tu společný nepřítel. Invaze málem nezačne. Legionáři odmítají nastoupit na lodě a vstoupit za oceán, který v jejich představách tvoří samotný okraj světa. Velitelé ztrácejí slova. Z Říma osobně dorazí Claudiův propuštěnec Narcissus. Když předstoupí na řečnickou tribunu, vojáci propuknou v hromadný smích. Io Saturnalia výkřik pro doby kdy se role obrátí a otroci rozkazují pánům. Napětí se rozpadne. Muži se nalodí. Flotila přistane u Richborough. Britské kmeny čekaly invazi dříve. Když se zdálo, že se Řím rozmyslel, jejich předsunuté síly se rozptýlily. Vylodění proběhne bez odporu. Caratak a Togodumnus shromáždí koalici na řece Medway. Drží severní břeh ve víře, že Římané řeku bez mostu nepřekonají. Plautius zaútočí. Legionáři vstoupí do řeky na mělčinách a tlačí dopředu. Britové útočí shora, ze strmého břehu, do mužů kteří brodí po hrudník a nemohou držet scutum ani vrhat pilum. Přesto postupují. Ve vodě a pak na kamenitém dně pod břehem srazí štíty a tlačí výš. Kohorta za kohortou z vody, formace se znovu skládá, tlak roste. Britové bojují tvrdě ale Plautius jim nedá čas přeskupit. Pak ze severu, bez varování zaútočí Batavci. Přeplavali řeku výše po proudu a vynořili se přímo za britskou linií. Zaútočí na koně zapřažené do válečných vozů. Britská jízda zkusí reagovat, ale Batavci jsou na ně už příliš rychlí. Britská linie dostane ránu zezadu v okamžiku kdy čelní tlak legionářů naplno dorazí. Boj první den skončí bez rozhodnutí. Druhý den Togodumnus stáhne vojáky z řeky na opevněné pozice na vyvýšeném terénu. Počet obránců neklesl a přes noc dorazily zálohy ze spojeneckých kmenů. Hosidius Geta vede útok přes otevřený svah a dostane se do situace kde mu hrozí obklíčení. Sousední kohorty přijdou zachránit bok dřív než se obklíčení uzavře. Geta přežije natolik těsně, že po bitvě dostane ornamenta triumphalia, vyznamenání udělovaná za výjimečnou statečnost v boji. Britská linie se na konci druhého dne zlomí. Keltové ustoupí za Temži. Přechod Temže stojí Římany další krev. Keltové drží protější břeh a útočí z výšky na přecházející vojáky. Legie přejdou přesto. Plautius zastaví postup a čeká. Z Říma dorazí Claudius s průvodem. Nechybějí bojoví sloni. Přijme velení, vpochoduje do Camuloduna a přijme kapitulaci jedenácti britských náčelníků. Po šestnácti dnech na ostrově se vrátí do Říma slavit triumf. Po jeho odjezdu legie přejdou k dobývání provincie. Na jihozápad se stáčí II. Augusta. Velí jí Vespasianus. Žádný aristokratický lesk a sláva. Jenom instinkt pro terén a schopnost udělat správné rozhodnutí rychle. Jeho legie obléhají oppidum za oppidem. Inženýři přijdou první a měří terén. Obléhací stroje zaujmou pozice. Pak pěchota. Dvacet