Konec republiky & Augustus. 44 př. n. l. – 14 n. l.. Zavraždění Julia Caesara v roce 44 před naším letopočtem starou republiku nezachránilo. Brutální smrt diktátora naopak uvrhla římský svět do dalšího kola zničujících občanských válek. Caesarův adoptivní syn Octavianus a zkušený generál Antonius nejdříve společně porazili Caesarovy vrahy. Následně si mocnou říši rozdělili a brzy obrátili zbraně proti sobě. Rozhodující úder padl v roce 31 před naším letopočtem v obrovské námořní bitvě u Aktia. Octavianus tam drtivě porazil spojené loďstvo Antonia a egyptské královny Kleopatry. Z římského světa tak trvale odstranil všechny své vojenské i politické rivaly. Po návratu do Říma předvedl vítězný Octavianus mistrovský politický tah. Uvědomil si, že obyvatelé nenávidí slovo král a Caesar těžce doplatil na své doživotní diktátorství. Octavianus proto formálně vyhlásil obnovení tradiční republiky a vrátil moc do rukou senátu. Vzápětí si ale od vděčných senátorů nechal udělit titul Augustus, tedy Vznešený. Dále převzal titul princeps, který ho označoval za prvního občana ve státě, a podržel si právo velet všem římským legiím. Získal tak absolutní moc nad celou říší, ale chytře ji maskoval starými republikánskými úřady. Tento nový systém skryté vlády jednoho muže dostal název principát. Stará republika zemřela a nahradila ji monarchie v republikánském hávu. Z obyčejných občanů se stali poddaní a politické volby ztratily svůj skutečný význam. Octavianus Augustus svou pevnou rukou ukončil sto let krvavých občanských válek. Nastolil dlouhé období stability zvané Pax Romana, tedy římský mír. Obchodníci znovu bezpečně cestovali po moři, rolníci se vrátili na svá pole a uvnitř samotné říše zavládl na neuvěřitelných dvě stě let klid zbraní.